Fotoškola (strana 5 z 7)

V minulém díle jsme hovořili o pozadí a popředí, fotografování ve městě, fotografování sportu a dětí. Dnes se podívejme na fotografický svátek a sice svatbu.

V minulém díle jsme dokončili a shrnuli poznatky, jak reagovat při fotografování lidí na různé podmínky a zejména světlo v exteriéru. Nyní se na to podíváme prakticky v různých situacích.

V minulém díle jsme probrali fotografování lidí ve stínu. Nyní dokončíme toto téma fotografováním pod mrakem a shrneme praktické rady, tipy a triky pro fotografování lidí v exteriéru.

V minulém díle jsme probrali krásu ale i obtíže fotografování při slunci nízko nad obzorem. Nyní dokončíme toto téma a ukážeme zvláštnosti fotografování při západech a východech slunce. Dále se podíváme i na jinou situaci a sice fotografování lidí ve stínu.

V minulém díle jsme uzavřeli světlo produkované poledním sluncem a jak nepříjemnosti s ním spojené řešit. Dnes se podívejme na pro fotografy také těžké ale přeci jenom zajímavější ranní nebo odpolední sluneční světlo produkované sluncem nízko nad obzorem a co to při fotografování lidí přináší.

V minulém díle jsme popsali úskalí fotografování ve světle poledního slunce. Dnes se podíváme na to, jak tuto situaci řešit – buď expozicí na stíny či přisvícením stínů odraznou deskou nebo bleskem.

Podrobnějším rozborem neoficielní statistiky fotografií v minilabech či na discích počítačů nejspíš zjistíte, že jejich valná část je pořízena venku za denního světla. Je to přirozené - venku je dost světla, dobře se tam tedy fotografuje a hodně se tam toho děje. Zejména oblíbeným časem je léto a slunce.

Prostým pohledem na fotografie na vašem disku nejspíš zjistíte, že na většině fotografiích jsou lidé. A letmý pohled na skladbu snímků v minilabech tento fakt jen potvrdí. Lidé mohou být zachyceni v obrovském množství stylů, poloh, světelných podmínek atp. a to se také masově dělo již od dob vynálezu fotografie.

Shrňme tedy v posledním díle seriálu získané poznatky v praktickém návodu, jak fotografovat ploché předměty, lesklé a stříbrné předměty, sklo, šperky, mince atd. Zejména silně lesklé předměty a sklo je pro fotografy výzvou!

Shrňme získané poznatky v praktickém návodu, jak fotografovat běžné technické produkty - fotoaparáty, součásti počítačů, spotřební elektroniku atd.. Ty bývají nejčastěji matně černé nebo matně stříbrné.

Zvládli jsme vytvořit přímo nebo odrazem dostatečně difúzní světlo, vybrat barvu pozadí a zrealizovat nekonečné pozadí, zvládli jsme naaranžovat předmět, vyvážit podle použitého světla bílou i určit správnou expozici. Konečně tak přišel kýžený okamžik zmáčknutí spouště a poté prohlédnutí snímku v PC. Co tedy dál?

Správná expozice je bezesporu jedním z klíčových faktorů na cestě ke kvalitní fotografii. Co naplat, že se vám podaří dobře naaranžovat scénu, když je výsledná fotografie podexponována nebo přeexponována! Přitom expozici ovlivňují pouhé 3 faktory - expoziční čas, clona a ISO citlivost. Jejich správné nastavení není žádné šamanství a to zejména ve studiu, kde je na vše spousta času a světelné podmínky jsou stabilní.

Samostatnou leč nezanedbatelnou kapitolou studiové práce je barva světla a reakce na tuto barvu na fotoaparátu - tedy vyvážení bílé. Jde o to, aby např. šedé pozadí bylo na fotografii opravdu šedé a nemělo zbytečný barevný nádech. Tím budou i ostatní barvy na fotografii věrné.

I když to možná na první pohled nevypadá, volba pozadí je klíčová pro správnou fotografii. Není třeba se omezovat jen na produkty, v zásadě stejná pravidla platí i pro fotografování osob. V praxi je také více než častá potřeba pozadí tzv. vykrýt, tak se podívejme jak prakticky na to.

Máme-li za sebou základy tvorby měkkého světla, tak zbývá zrekapitulovat, co vše je u světla možné použít pro modelování scény. Současně se podívejme na výběr vhodného pozadí.

Z minulých dvou dílů jasně vyplynula potřeba změkčit světlo jeho plošným zvětšením. Popsané metody svícení přes difuzér jsou velmi účinné, v amatérských podmínkách ale někdy obtížně realizovatelné. Naskýtá se mnohdy jednodušší možnost a sice svítit odrazem o velké plochy – často bílé zdi místností, což má podobný účinek jako difúze světla prosvětlováním.

V minulém díle jsme se seznámili se základními pojmy o kvalitě světla, zejména jsme se zabývali důvody a výsledným efektem změkčení světla jeho difúzí. Dnes se podíváme na difúzi světla podrobněji a hlavně prakticky.

S Novým rokem přichází i nový seriál – tentokrát věnovaný fotografování a to zejména produktů v domácím studiu. Nákladem několika málo stokorun se totiž dá dosáhnout velmi slušných výsledků, je však třeba znát základní vlastnosti světla a několik tipů, triků a fíglů, „jak to zařídit“.

Brzy budeme vítat nový rok 2007. A jak se na takové oslavy sluší a patří, přivítáme ho se vší poctou a slávou. Silvestr bude jedinečnou příležitostí vyzkoušet si vyfotografovat ohňostroj. Organizovaná oslava s ohňostrojem je vždy pro focení snazší, protože domácí ohňostroje mají mezi jednotlivými výstřely dlouhé intervaly.

V minulém díle seriálu jsme rozebrali jak počítače ukládají a zobrazují barvy v RGB modelu. RGB model se však nehodí pro tisk a tak musí být nejprve převeden do modelu CMYK vhodného pro tiskárny. Podívejme se tedy na model CMYK, metody převodů a zásady pro správný tisk podrobněji.

Nové technologie si žádají zcela nové poznatky a dovednosti. A tak i s nástupem digitální fototechniky je nutné převážně chemické dovednosti vyvolávání filmů a fotografií nahradit dovednostmi z oblasti počítačů PC. Mezi jednu ze základních znalostí patří to, jak počítače ukládají a zobrazují barvy.

V minulém díle seriálu jsme popsali základní pravidla kompozice, horizontu a svislic, úhlu snímání, rytmů a rámů. V závěrečném díle završíme náš seriál chybami typu srostlice, dotyky a opuštění snímku, přidáme pravidla pro výřez a ořez a zakončíme závěrečným doporučením, jak hledat zajímavé scény.

V minulém díle seriálu jsme popsali pro fotografii tolik důležitý kontrast a jedno ze základních pravidel a sice hloubku ostrosti. Nyní pokračujme kompozicí, horizontem a svislicemi, úhlem snímání, rytmy ve fotografii a rámováním.

V minulém díle seriálu jsme popsali pravidla o co nejbližším snímání, o popředí, pozadí a prostoru snímku, o diagonálách, liniích a křivkách a o soustředění pozornosti na hlavní objekt. Nyní budeme pokračovat veledůležitými pravidly o kontrastu a hloubce ostrosti.