jaroslavklima

Jaroslav Klíma

Level

24. 6. 2013 13:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

V tradičním slova smyslu máte samozřejmě pravdu, tahle zkratka je všeobecně známá a tak, jak ji vysvětlujete, ji popisuje i například Wikipedie. Ale, jako vždy, pravda nebývá takhle nekomplikovaná:-) Publikování na počítači (všeobecně, byť nepřesně označované zkratkou DTP) se začalo rozmáhat na přelomu 80. a 90. let minulého století a u nás ve východní Evropě bylo spojeno s pádem železné opony a všeobecným masovým nástupem počítačů. Na Západě to tak ale nebylo. Počítačů typu PC tam už byly tuny, přesto i tam se předtisková příprava, jak ji známe dnes, rozjížděla ve stejné době. Proč? Běžná PC na tuto práci nestačila, podobně jako později třeba na střih videa, Windows se teprve rodila, na této platformě neexistoval ani software, snad s výjimkou prapůvodního nespolehlivého Corelu.

Na platformě Apple to bylo jiné, ale i tam bylo nutné pro dostatečný pracovní výkon použít pracovní stanici (tehdy cca od 200 000 Kč), slušná laserová tiskárna stála 500 000 Kč, monitor od 60 do 250 000 Kč, skener hodný toho jména, zabírající místo většího soustruhu se nedal sehnat pod milion, atd. Bez něj nemělo smysl ani začínat, protože digitální fotoaparáty neexistovaly. Vybavit takové slušné DTP studio, jakých se i u nás v devadesátých letech rodily stovky, včetně programů, fontů, později osvitové jednotky (do té doby musela stačit reprodukční kamera), nebylo možné bez obrovských investic. Přesto šlo o výrazný pokrok, zrychlení a zpřesnění práce.

Zhruba o dvacet let později ovšem došlo k další revoluci a demokratizaci předtiskové přípravy, nebo chcete-li, elektronického publikování. Digitální fotoaparáty jsou všeobecně dostupné, skener není většinou potřeba a pokud, dá se slušný formát A4 s dianástavcem pořídit za 15 000 Kč. Na sazbu stačí každý počítač, včetně lepších notebooků, nouzově i tablety nebo webové aplikace zdarma, tiskárny se také mnohonásobně zlevnily a veškeré nezbytné vybavení se podstatně zmenšilo. Proto také celá řada původních DTP studií skončila, spojila se s ofsetovými tiskárnami nebo musela rozšířit svou činnost o digitální malonákladový tisk, výrobu fotoknih atd. Dnes totiž každý, kdo o to stojí, může publikovat doma, na stole nebo třeba v posteli, a celé vybavení se mu na ten stůl vejde, zatímco před dvaceti lety sotva stačila větší místnost! A celkové náklady na pořízení a provoz také už nikoho nezruinují a je možné je ufinancovat z průměrného platu. Tedy konečně skutečné DTP, jak o něm píši v článku já!

Desktop, jak jistě víte, totiž neznamená v angličtině počítač, jak by odpovídalo Vaší definici, ale přesně "horní stranu desky", méně otrocky "stolní desku". I podle toho se některým počítačům říkalo "typ desktop", ale to pouze těm ležatým, na kterých z důvodu úspory místa mohl stát monitor. Můžeme jistě provozovat (a běžně provozujeme) DTP i na počítači typu "tower", tedy "věž", umístěném na podlaze pod stolem, případně již brzy na chytrém telefonu třeba za jízdy autem, ale to už by nejspíš ocenili jen skuteční jazykoví labužníci mezi námi:-)
Srdečně zdravím, KLM

Jaroslav Klíma

Level

16. 6. 2013 20:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Majkkl Ve vší úctě:-): Příště, než na nějaký text zareagujete, zkuste si ho nejprve přečíst. A pokud jste ho skutečně četl, pokuste se ho alespoň zhruba pochopit! Přímo v popisce k dvojici fotografií, o kterých se zmiňujete, se píše, že jde o zkušební náhledy, tedy ne o realizované fotografie z kalendáře. Ve stejné popisce dále uvádím, že je zbytečné náhledy v této fázi retušovat nebo jinak finálně upravovat právě proto, že není jasné, budou-li vybrány. A ty "modřiny" také nejsou modřiny, nýbrž "pracovní" šmouhy od šmíru, které v záběru z parní lokomotivy naopak hrají podstatnou roli. Omlouvá Vás snad jen fakt, že skutečná fotografie má rozměr A2 a obsahuje mnohonásobně víc detailů, než můžete vidět na webové ilustraci ke článku:-)

Jaroslav Klíma

Level

5. 6. 2013 09:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@shasler Máte pravdu, každé téma lze rozpitvávat do nekonečna a nahlížet na ně z různých úhlů. Holky a mašiny je ale obecně zavedenější spojení již od dob, kdy ho začal šířit Daniel Landa. Už v příštím textu se ale dočkáte fotografií, na nichž to bude obráceně. Povíme si cosi o tvorbě motoristických kalendářů, kde holky také nemohou chybět, jsou však daleko častěji v pozadí, což Vám zřejmě bude vyhovovat více. A pro ty, kdo se domnívají, že akty ke kolům nepatří (což není můj názor), budou v daleko větší míře zastoupeny i holky oblečené:-)

Jaroslav Klíma

Level

5. 6. 2013 09:38

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Kdybych Vás chtěl chytat za slovo, to, že se nějaké fotografie nedají zařadit do žádné fotokategorie, neříká nic o jejich kvalitě či nekvalitě. Dokonce to bývá často jejich velké plus, jestliže nekopírují zavedené a tisíckrát omleté škatulky. Stejně tak není žádnou povinností dobré fotografie (ale anii obrazu, sochy, hudby) být "líbivá", což nechápou věční kopisté například T. Kuščynského. Když mluvíme o aktové fotce, stačí zadat do vyhledávače třeba jméno Leslie Krims nebo stovky dalších.

Slovo "líbivá" je totiž spíše synonymem slova "populární". Populární je ale také třeba bulvár nebo populární hudba. Ani jedno nereprezentuje sebemenší kvalitu, ale pouze obecný vkus. Například svět hudby je nekonečně širší, než svět populární hudby a podobně. A obecný vkus zase není synonymem normálnosti, nebo toho, co se má nebo smí, ale popisuje jen úroveň (velmi nízkou) průměrného nevzdělaného publika. Není žádnou povinností jakéhokoliv autora, snažit se mu zalíbit a pokud to dělá, tak jen pro peníze nebo popularitu.

Do svých textů zařazuji zcela záměrně co nejrůznější ilustrace, jak stylem, tak úrovní. Hotové fotografie i jen surové zdrojové soubory. Jednak pro studijní účely a jednak právě proto, abych ukázal možnosti a šíři problematiky. Na škatulky zapomeňte a fotografujte, co považujete za dobré Vy! Rozdílných názorů a vkusů je přesně tolik, kolik je tvůrců a diváků, a to i ve fotografii aktu. Pokud pošlete vlastní fotografie na dané téma, abych viděl, co vy sám preferujete, slibuji, že se příště zase pro změnu vynasnažím vyhovět Vašim představám.

Nebo jste jen jedním z nekonečného zástupu věčných teoretiků? Nic proti! Jen se prosím příště nestavte do pozice, že Váš názor rovná se ten Jediný Správný nebo Povolený. Tak jednoduše totiž svět nefunguje nejen ve fotografii:-)

Jaroslav Klíma

Level

21. 3. 2013 09:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Žádný text není nafukovací (a to si ještě zase jiní čtenáři stěžují, že je rozsah každého dílu příliš dlouhý a tolik písmenek nemohou v práci přečíst, protože šéf jim hrozí vyhazovem:-))), ale ke stabilizaci i k fotografování z jedoucího vozidla se ještě určitě dostaneme v samostatném materiálu. Není to téma na dva řádky! Sledujte nás pozorně a díky za trpělivost:-)

Jaroslav Klíma

Level

31. 12. 2012 07:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jaroslav Klíma Na žádnou jinou retuš si nevzpomínám, je to už ale asi dva roky. A jinak se mýlíte skoro ve všem, podobné situace nejsou nijak zvlášť vzácné a ani jsem se nemusel schovávat v nějakém křoví:-) Aneb opět jedna z ukázek hesla: Podle sebe soudím tebe, ne:-)? A ani s tím souhlasem to není nijak nelogické. Jako detektiv byste se tedy nejspíš moc neuplatnil:-)

Odhalení: Šlo o jeden aktový workshop v přírodním prostředí, mezi tolerantními domorodci. Podobných akcí je všude po republice v sezóně několik do měsíce, schválně to někdy zkuste. Takže žádný podvod, nic nahraného, žádná fotomontáž. Jen teď ta fotka ztratila část svého kouzla, stejně jako když přemluvíte kouzelníka, aby prozradil trik, nebo se podíváte v divadle do šatny a za kulisy. Někdo to má rád, já ale radši tu iluzi a proto se podobným vysvětlením snažím vyhýbat. Což neznamená, že bych někdy tvrdil, co není pravda:-)

Jaroslav Klíma

Level

30. 12. 2012 10:20

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Jaroslav Klíma Ta fotka skutečně není fotomontáž a skutečně není nahraná, ačkoliv tomu nemusíte věřit:-) Je stejně zajímavé, jak dokonale funguje heslo: "Podle sebe soudím tebe". Když něco napíši, je to buďto pravda, anebo můj názor, za kterým si stojím na základě vlastních zkušeností. Vy můžete mít pochopitelně názor jiný, protože jiné jsou i Vaše zkušenosti. Je bohužel pravda, že ta retuš kolem modelčiny ruky není dokonale provedená a nikdy jsem nic podobného netvrdil. Zkrátka jsem byl tehdy pod časovým tlakem a měl jsem za to, že účel ilustrace plní i tak. Je to moje chyba. Šlo ale o odstranění rušící větve nebo nějakého pozadí za modelkou a ne o snahu spojit dva snímky nebo něco podobného. Zkrátka momentka a humor ve fotografii, to celé v žánru fotografie aktu. Je mi ale jasné, že nejjednoduššímu vysvětlení se věří nejobtížněji, protože přece není možné, aby někdo jiný dokázal vyfotografovat něco, co já ne:-)

Jaroslav Klíma

Level

29. 12. 2012 15:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@frasve Děkuji za Váš názor a cením si ho:-) Nikdy jsem nepopíral fakt, že mé zkušenosti i schopnosti jsou omezené a můj archiv rovněž. Dokonce jsem snad ani nikde netvrdil, že všechny fotografie v mých textech považuji za umění nebo že mají pokaždé vysokou výtvarnou hodnotu, jak mi podsouváte. Jsou to zkátka a dobře ilustrace, názorně demonstrující fakt, o kterém zrovna píši. A k tomuto účelu slouží dobře. Pochopitelně, kdybych měl k dispozici třeba Váš archiv, bylo by to nejspíš o něčem docela jiném, leč nemám:-)

K té konkrétní fotografii dvou slečen a rybáře: Je Vám jistě známo, že existuje nespočet fotografických žánrů a podžánrů, a to i v kapitole aktu. Každý z nich má svá pravidla, etiketu a účel. Míchat jablka z hruškami nejde totiž nejen v matematice, ale ani ve fotografii. Mluvím-li konkrétně o tomto snímku, neskromně se domnívám, že jde o fotografický humor, v jehož rámci nejde ani tak o kompozici a rovné nohy, ale spíš o pravdivost, pohotovost a vtip. A všechna tato kritéria snímek splňuje. Jestli to v rámci TĚCHTO pravidel dokážete lépe, smeknu klobouk a rád se poučím od šikovnějšího:-) Abych to přiblížil ještě víc: Pokud Vy sám máte třeba pleš nebo pivní bříško, možná byste nebyl ideálním modelem pro ateliérový akt, ale pro humorný záběr, kterak například zcela nahý vynášíte v lednové vánici odpadky do kontejneru před domem, byste se dokonale hodil i tak. Zde totiž na tvaru Vašeho břicha nebo nohou nijak nezáleží, jen to může být případně dalším zdrojem veselí, o které zde jde především. A mimochodem, tyhle dvě slečny si v akademických diskusích nelibují, nad snímkem se smály stejně, jako většina normálních diváků, na rozdíl od Vás chápou, že každý člověk vypadá, jak vypadá a jejich souhlas se zveřejněním samozřejmě mám:-)

A k poslední výtce: přijde-li Vám, že se téma seriálu vleče již příliš dlouho, vydržte, blížíme se do finále! Zbývají sotva tři nebo čtyři pokračování a budete mít klid:-) Krásný Nový rok!

Jaroslav Klíma

Level

29. 12. 2012 11:08

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Omluva je na místě:-) Doufám, že nepracujete někde v mlékárně! Tenhle typ překlepů Word sám od sebe neodhalí a já písmenko přehlédl. Správně je samozřejmě posterizace. Díky, KLM

Jaroslav Klíma

Level

31. 12. 2012 07:02

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Přesně:-) Se dvěma výjimkami. Jednou z nich je nula % bílá a druhou sto procentní plná plocha - černá. V tisku se totiž bílá netiskne, tvoří ji podklad čili papír, a černá se tiskne plochou bez rastru (text, loga, pérovky, nejhlubší stíny v bitmapách). Vše ostatní se musí rastrovat a proto se tomu říká polotón (na rozdíl od "tónu") nebo-li plné černé.

Jaroslav Klíma

Level

30. 12. 2012 15:43

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Samozřejmě se můžete utvrdit ve svém názoru, že každá vrána je bílá třeba i tím, že vidíte všude jen samé černé vrány, to je čistě Vaše věc:-)

Já jen, protože nejspíš nejste schopen si tuto větu v mé původní odpovědi najít sám, vyjímám ji a ještě jednou, naposledy, doufám, že ji dokážete pochopit nyní:

"...každý standardní ?(plnoškálový?) obraz má nějaké nejsvětlejší plochy, limitně se blížící bílé. Těm můžete říkat třeba světla. Zároveň má nějaká nejtmavší místa, těm říkejme stíny, nebo také hloubky. Středním tónům mezi tím se říká obecně polotóny. Běžně se používá i podrobnější dělení..."

Z toho jasně vyplývá, že někdo může říkat polotóny i oblastem těsně vedle nejvyšších světel (tedy např. RGB 250,252,248) a jiný bude této oblasti říkat vyšší třičtvrtětóny nebo už třeba "téměř světla". Ani jeden z nich se přitom nemýlí a oba říkají totéž, jen s jinou úrovní přesnosti, podle aktuální potřeby. Skutečně nechápu, co na tom lze nechápat:-)

Jaroslav Klíma

Level

30. 12. 2012 14:12

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Já skutečně nevím, kde je podle Vás problém:-) Až na Váš závěr (poslední odstavec), což je naprostý nesmysl, všechna ostatní tvrzení jsou pravdivá. Zkuste si znovu pořádně přečíst moje předchozí vysvětlení a zjistíte, že říká totéž. Pokud Vás problém zajímá hlouběji, znovu doporučuji zakoupit nebo vypůjčit si nějakou odbornou příručku, jsou jich na trhu mraky. Nejen tento, ale i jakýkoliv jiný odborný termín tam najdete vysvětlený a popsaný mnohem podrobněji a s názornými obrázky, než je to možné v takovéhle diskusi.

Jaroslav Klíma

Level

30. 12. 2012 13:28

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Nevidím v tom žádný rozpor. Polotóny, jak o nich mluvím já, znamenají to, co jsem popsal. To samozřejmě neznamená, že toto slovo nemůže znamenat něco jiného někde jinde, například v jiném oboru, jako je hudba nebo malířství. Anebo v případě, o kterém se zmiňujete Vy. Takových slov je mimochodem spousta, například kohoutek, báze, hrdlo atd.:-)

A jestli se domníváte, že jde o šamanismus, zkuste to přednášet například na nějaké střední grafické škole, produkující reprodukční grafiky. Anebo zalistujte v učebnicích litografie:-) Tento termín se v nich používá už přes sto let a profesionální uživatelé grafických programů ho mnohem později jen rádi převzali.

Jaroslav Klíma

Level

29. 12. 2012 11:26

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

To je docela jednoduché a barevný mód tu nehraje žádnou roli, jestli jste si to myslel:-) V profesionálních úpravách bitmap (tedy ne jenom ve fotografií) a obecně v předtiskové přípravě se tento pojem používá mnohem déle, než kam sahá například historie počítačových programů typu Photoshop. Nakonec i v dobách analogové fotografie jste mohl s polotóny pracovat (anebo jste pracoval, jen jste nevěděl, že jde o polotóny) a to jak v černobílé, tak i v barevné fotografii, čili nic nového. V principu jde o to, že každý standardní (plnoškálový) obraz má nějaké nejsvětlejší plochy, limitně se blížící bílé. Těm můžete říkat třeba světla. Zároveň má nějaká nejtmavší místa, těm říkejme stíny, nebo také hloubky. Středním tónům mezi tím se říká obecně polotóny. Běžně se používá i podrobnější dělení. Protože každý barevný kanál může nabývat pouze hodnot od 0 do 100% hustoty barvy v režimu CMYK nebo ve stupních šedi, případně hodnot 0 až 255 v RGB režinu atd., je docela jednoduché mluvit o čtvrttónech (25%), polotónech (50%) a třičtvrtětónech (75%). V režimu RGB je to totéž, jen si vydělte číslo 256 čtyřmi a postupně přičítejte. Toto rozdělení se pak běžně využívá při tonálních úpravách pomocí nástrojů křivky, histogram, jas, kontrast, saturace atd., například ve smyslu "přidejte trochu zelené do té oblohy ve třičtvrtětónech. Nic složitého. A samozřejně existují obrazy, kde celé tyto oblasti chybí, například u záběrů typu Low Key mohou chybět světla nebo i čtvrttóny a podobně.

Jaroslav Klíma

Level

28. 10. 2012 12:41

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@PatrikV V tom Vás nepotěším. Sice to určitě s trochou praxe poznáte, ale kdokoliv jiný, nikoliv nutně hloupější, to může poznat úplně jinak, až opačně. Není to problém jenom fotografie, ale jakéhokoliv umění, třeba hudby. Co jsou pro jednoho vřešťani, tím je jiný nadšen, další usíná nudou na symfonickém koncertu atd. Záleží na dosavadních zkušenostech, vlastním inklinování, naladění, zálibách, povaze a na mnohém dalším. Co je pro jednoho okoukané, druhý snadno prohlásí za novátorské, protože se třeba narodil včera a ještě neumí číst. Další neuznává "neumětele" a pokud nevidí hned na začátku dokonalé řemeslo a dodržování "závazných" pravidel, nestojí mu dílo za další zkoumání.

Každý nepodarek můžete opravdu odůvodnit a mnoho lidí to skutečně dělá. Je potom na divácích a na jejich poučenosti, jestli uvěří. A existují kritici nevzdělaní a také kritici skutečně odborně fundovaní a nezaujatí, s jasně podloženým názorem, kterým můžete směle věřit. I ti se ale často ve svých hodnoceních diametrálně liší :-) Vzpomeňme jen na to, jak byli mnozí umělci ve své době odsuzováni a zatracováni (většinou takoví, kteří přinášeli něco nového) a později opěvováni a velebeni. Stejně často je tomu ale i naopak.

Jestli Vám tato průvodní vlastnost jakékoliv umělecké tvorby vadí, doporučuji věnovat se raději třeba matematice nebo sportu, kde je prostě pokaždé správný jen jeden výsledek nebo jeden nejlepší sportovec a to bez pochybností (většinou).

Jaroslav Klíma

Level

28. 10. 2012 12:25

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Ano, máte pravdu! Podle mě by se tahle Knížákova věta dala skutečně tesat, kdyby v ní ovšem nebyla hrubá chyba, za kterou tady můžu pochopitelně já a ne pan profesor :-)

Váš zážitek s nůžkami musel být jistě tristní, ale to už se tak v životě stává, že z toho, čím jsou někteří nadšeni až k mimosmyslovému vytržení, nechává jiné docela chladnými nebo je jim dokonce odporné. A netýká se to jen fotografie, natož přímo kompozice. Vzpomeňme třeba na politiku, spotřebou opulentní americké osmiválce nebo sádrové trpaslíky v zahradách. A milióny dalších věcí, jevů a prohlášení. Proto je nejspíš tak snadné kritizovat a nesouhlasit, zvlášť dnes, když už se to může. Vyjmenovaná slova by měl ale ovládat každý bez výjimky, a číst po sobě pečlivě stejně tak, to je jisté :-) Mějte se krásně!

Jaroslav Klíma

Level

29. 6. 2012 17:22

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@fabikp Nikde není psáno, že musíte veškeré úpravy jakékoliv fotografie provést v jednom jediném prostředí nebo v jednom datovém formátu. Obecně lze říci, že fotografie ve formátu RAW se "vyvolávají" ve specializovaném editoru (například Camera Raw) a veškeré úpravy jsou většinou celoplošné. Poté, když jsme rámcově spokojeni, otevřeme (čili exportujeme) soubor ve standardním prostředí (například Photoshop) a provádíme lokální úpravy, včetně výběrů. V této chvíli není takový soubor ve formátu jpeg, ale v nativním formátu daného editoru. Teprve po dokončení celé práce si vybíráme datový formát, v němž výsledek uložíme, tedy například jpg. Lokální úpravy lze tedy provádět v mnoha různých datových formátech, například v jpeg, tiff, psd atd., přičemž některé na rozdíl od jpeg jsou bezeztrátové a podporují navíc i ukládání ve vrstvách. Tiff umí přímo i mnohé lepší fotoaparáty.

K výběru modelky: já to skutečně zvládl za uvedených pět minut, a to všechny varianty ilustrací v tomto článku dohromady. Je ale třeba srovnávat srovnatelné a třeba v jiných dílech seriálu by to možné nebylo, protože ilustrace jsou tam různé.

Jednak pracuji ve vrstvách (o nich bude celý příští díl série), které sériovou práci hodně zrychlí, jednak jsem pracoval rovnou s fotografiemi ve webovém rozlišení. Tutéž modelku na téže fotografii ve formátu A4 nebo větším v tiskovém rozlišení bych určitě za pět minut vybrat nestihl. A samozřejmě bude hrát roli i zvolený nástroj a tedy přesnost výběru. Jinak rychlé bude použití magické hůlky, jinak takzvané rychlé masky a docela jinak třeba práce s přesnými Bézierovými křivkami. Photoshop umí cokoliv z toho (a mnohem víc) a je na Vás, zvolit ten nejvhodnější (a nejrychlejší) nástroj pro každou situaci.

Jaroslav Klíma

Level

28. 6. 2012 08:43

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Iudex Podle mě v tom rozdíl bude vždycky, jde jen o to, jak velký. Při běžném tisku nebo jiném použití může být tedy neviditelný, což ale neznamená, že tam není. Vždycky je třeba porovnávat finální výsledek různých postupů (těsně před zveřejněním, tiskem atd.). Jak k němu dospějete, tedy jaké úpravy během postprodukce použijete (včetně doostřování, lhostejno kde a kdy, v jakém programu), je nedůležité. Tento výstup si snadno zobrazíte (ve 100% zvětšení), vedle něho na stejném monitoru zobrazte stejným způsobem porovnávaný soubor nebo úpravu - a hned vidíte, jestli se nějak liší, čím, a o kolik. Jiná věc je, jak tento rozdíl dokáže přenést nebo zachovat vaše tiskárna, minilab nebo následné přepočítání velikosti (v tom případě byste nedodržel moji radu o porovnávání FINÁLNÍHO výsledku) pro webové publikování.

Jaroslav Klíma

Level

30. 5. 2012 15:56

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@jkalfus V tom máte pravdu. Na druhé straně rozdíl v hloubce ostrosti, daný jedním clonovým číslem, za které zaplatíte někdy skutečně dvojnásobek ceny objektivu, na reálné fotografii poznáte jen těžko. Daleko větší rozdíl vytvoříte většinou snadno (a opět zdarma), když vy nebo objekt popojdete o půl metru k sobě, od pozadí atd. podle situace. Nemám nic proti ultradrahým a ultrasvětelným objektivům, sám také některé používám. Jen nabízím alternativu pro ty, kdo zatím ještě nevyhráli první pořadí ve Sportce:-)

Jaroslav Klíma

Level

30. 5. 2012 12:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@photomistr Přesně takhle je celý seriál myšlen. Konkrétní rady krok za krokem, čísla a značky, jaké se často objevují jinde, jen těžko mohou vyhovovat všem a navíc kopírováním málokdy vznikne něco nového, originálního. Když se ale člověk zamýšlí nad souvislostmi, postupně získává rozhled a především sám aktivně fotografuje, brzy má vcelku jasno o tom, co je podstatné a nadčasové, co za to stojí a kudy má smysl pro něho samotného postupovat dál.

Technické vybavení není nejpodstatnější, ale bez něho to také nejde:-) To je také smysl a odlišnost hlavních kapitol seriálu. Děkuji, že umíte číst a dokážete vidět nejen poslední řádek, ale i celek:-)

Jaroslav Klíma

Level

30. 5. 2012 10:36

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@photomistr Ano, Vaši radu mohu podepsat. Navíc lepší tělo jde vždycky časem dokoupit, ale je hloupost platit za objektiv, který časem (brzy) přestanu používat. Kvalitní objektiv nestárne a může přežít celouřadu těl, i když ty většinou stejně neměníme proto, že by přestaly fungovat fyzicky, jen nám už nevyhovují morálně. A je nutné přiznat, že s výjimkou těžkých profesionálů je většina podobných výměn naprosto zbytečná a jen si rádi hrajeme s novými a lepšími hračkami. Ve skutečnosti totiž vždycky stačí dostatečně světlotěsná krabička, obsahující závěrku, kvalitní čip, měření světla, ovládání clony a ostření objektivu, vnější displej, synchrosáňky na blesk, případně expoziční módy M, A, S, P) Vše ostatní je příjemné, ale není nezbytné. A to vyjmenované mají i nejlevnější zrcadlovky jakékoliv značky ve standardu!

S tím přepočtem cropfaktoru na APS-C máte samozřejmě pravdu, nejčastější hodnoty jsou 1,5 (Nikon) a 1,6 (Canon). Měl jsem na mysli spíš velmi přibližné rozmezí a obecné doporučení, protože každý využije jiný rozsah ohnisek, podle toho, co a jak fotografuje. Řada autorů třeba považuje za "základní" ohnisko na kinofilm (nebo fullframe) 35 mm, byť to nekoresponduje s rozměrem úhlopříčky formátu. Berou to tak, že právě tohle používají nejčastěji. Vlastní přepočet i preferenční rozsahy si už každý jistě dokáže stanovit sám podle toho, čemu se věnuje.

Jaroslav Klíma

Level

30. 5. 2012 10:22

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Rozsah každého článku je vždycky omezený, o objektivech by se dala napsat celá kniha. S tím, co píšete, mám stejné zkušenosti. Jinak obecně třeba ta světelnost 5 na delším konci ultrazoomu Pentax 26x je krásná hodnota (papírově), potíž je ale v tom, že hodně podobnou světelnost má takový dlouhorozsahový zoom často v naprosté většině svého rozsahu a ta lepší hodnota světelnosti se týká jen úzkého okolí nejširšího ohniska. Právě proto (a nejen proto) je dobré v rámci možností dávat přednost kratším rozsahům zoomu (když už zůstáváme u kompaktů) anebo ještě lépe - kratším rozsahům zoomu ve spojení se zrcadlovkou:-) Logicky sice narostou rozměry a cena, ale podstatné je, že naroste kvalita výstupu. Mnozí budou sice stále tvrdit, že i kompakty mají dostatečně kvalitní výsledky, podstatné ale je, co si kdo představuje pod slovy "dostatečně" a "kvalitní". To je značně subjektivní a je jasné, že při dobrých světelných podmínkách a webové prezentaci mohou být rozdíly minimální. Čím ale bude větší zvětšenina a čím méně světla, více kontrastů atd., tím bude rozdíl zřetelnější. A to nemluvím o necitlivém odšumování, rozmívání ploch atd., čímž také trpí levnější fotoaparáty (a ty s menším čipem) obecně vždycky víc.

Jaroslav Klíma

Level

23. 5. 2012 13:50

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Mara42 Vtipný postřeh:-) Mluvíte mi z duše, ale oba asi tušíme, čím to je a co je snazší...

Jaroslav Klíma

Level

23. 5. 2012 13:24

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Nic proti, to je velmi rozumný přístup:-)

Jaroslav Klíma

Level

23. 5. 2012 13:22

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

@Busy "Lenze pokial chcete urobit korektne porovnanie cien zrkadloviek a ultrazoomov, musite pri zrkadlovkach uvazovat objektivy, alebo sady objektivov ktore pokryvaju ohniskovy rozsah ultrazoomov. Ako som uz vyssie pisal, pokial na seriozne fotenie uvazujem o nejakom kvalitnom ultrazoome ?(napr. Panasonic FZxx?), je to preto lebo chcem plne vyuzit jeho ohniskovy rozsah a tiez aj svetelnost, ktora je daleko daleko lepsia nez u beznych objektivov zrkadloviek. "

Právě, že nemusím. Pokud chcete ultrazoom používat na "seriózní" focení, jak píšete, stejně nebudete využívat jeho extrémní ohniska, protože výstup z nich bude strašný (jak tu nakonec už několikrát zaznělo a bylo potvrzeno z více stran). Zůstanete u využívání středního nebo spíš kratšího rozsahu svého "ultrazoomu", a tak se Vaše možnosti nebudou nijak výrazně lišit od možností pravé, byť té nejlevnější zrcadlovky se základním zoomem.

To ale, jen pokud hovoříme o rozsahu použitelných ohnisek. Pokud jde o Vámi uváděnou světelnost, zapomeňte na čísla. Každý ultrazoom má řádově menší čip, než i levná zrcadlovka, má proto mnohem vyšší šum a tím nižší rozsah použitelných nastavení citlivosti ISO. A protože jedna hodnota ISO znamená jedno clonové číslo, už Vám to musí být jasné. I kdyby měl objektiv na zrcadlovce třeba o dvě clony horší základní světelnost, bude mít při zvýšení ISO o dva stupně stále ještě podstatně lepší obraz, většinou i kresbu, jas, kontrast, méně šumu, optických vad atd. To nemluvím o rychlosti ostření, zoomování a celkově svižnější odezvě všech možných dalších funkcí.

Proto bych já šel do zrcadlovky. Jestli Vy ale třeba preferujete časté využívání např. 400 mm objektivu u nějakého ultrazoomu, máte pravdu Vy. Tomu bych ale zase já neříkal "seriózní" fotografování:-)