Diskuze: Fotíme s Koalou: Clona

oldsurkala85

Level

28. 10. 2012 19:37

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Kompakty bez možnosti nastavování clony mají v drtivé většině případů jen ND filtr. Kompakty s možností nastavení clony mohou být obojí, spousta z nich má jen ND filtr (clonu pak lze nastavit na pouhé dvě možnosti), spousta těch lepších jich má clonu irisovou. Profi kompakty mají zpravidla jak irisovou clonu, tak i ND filtr, obojí nastavitelné.

oldsurkala85

Level

18. 4. 2012 12:34

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Ano, presne tak to funguje :-) A v podstate totoznym zpusobem je ovlivnovana hloubka ostrosti (nezaostrene body se na cipu nezaostri do jednoho bodu, tedy vrcholu kuzelu paprsku, ale nekam do toho "kuzelu").

Busy

Level

18. 4. 2012 10:04

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Kazdy fotograficky objektiv sluziaci na zobrazovanie obrazu na film/cip mozno zjednodusit na jednu spojnu sosovku, kde ohniskova vzdialenost sosovky zodpoveda realnemu ohnisku objektivu a priemer sosovky zodpoveda velkosti clonoveho otvoru.

Celkom dobry popis ako to cele potom opticky funguje na tejto sosovke, je tu:
http://sk.wikipedia.org/wiki/%C5%A0o%C5%A1ovka_%28optika%29

Konkretne na tomto obrazku:
http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Lens_image_common.png
je pekne vidno ako prechadzaju jednotlive luce z daneho bodu obrazu cez sosovku a ako sa potom zbiehaju do jedneho bodu na cipe.

Busy

Level

18. 4. 2012 09:19

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Samozrejme vediet absolutny priemer diery v objektive pre fotenie netreba, ale predsa len, nasla by sa jedna vec pre ktoru je to uzitocne - a to je ziskanie predstavy o miere rozostrenia pozadia.

Ukazem to na priklade: Dajme tomu, ze chcem vediet, ako bude rozostrene pozadie, ak pouzijem objektiv s dierou velkou 10 mm, hlavny motiv pre zaostrenie bude vo vzdialenosti 1 meter, a pozadie bude vo vzdialenosti 2 metre. V takom pripade sa pozriem jednym okom na hlavny motiv z miesta, kde bude objektiv, prstami (alebo aj predstavivostou) si zaramujem kompoziciu, a zapametam si presnu polohu pozadia voci motivu. A teraz (pozor, pride to najdolezitejsie) sa okom posuniem do strany presne o velkost priemeru diery v objektive, a vsimam si, o kolko sa mi posunulo pozadie voci hlavnemu motivu (v tomto konkretnom pripade sa posunie presne o 10 mm). Nasleduje pointa - prave to, o kolko sa mi posunie pozadie voci zaramovaniu obrazu, presne zodpoveda rozostreniu pozadia na fotke !

Z matematickeho hladiska si to mozno predstavit aj tak, ze plocha diery objektivu je velka mnozina malych oci, ktore su vsetky upriamene na hlavny motiv, a obraz pozadia sa potom posklada ako sucet obrazov zo vsetkych tychto malych oci. Cim je priemer diery objektivu vecsi, tym je aj sirsi rozptyl uhoov, z ktorych oci pozoruju hlavny motiv, a tym viac su "rozptylene" jednotlive obrazy pozadia od jednotlivych oci - v sucte potom bude pozadie viac rozostrene.

PS: Vsimli ste si, ze pri stanoveni rozostrenia pozadia sa nikde neberie do uvahy aj samotna absolutna velkost snimacieho cipu ? T.j. ze je uplne jedno aky je velky cip, z hladiska rozostrenia pozadia je dolezite len to ako si fotku zaramujem (t.j. ekvivalentne ohnisko) a absolutne priemer diery v objekitve.

oldsurkala85

Level

17. 4. 2012 23:00

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Představ si to takhle. Máš nějaký bod ve scéně, třeba maličkou LED diodu velikosti špendlíkové hlavičky, která se promítne na čipu jako jeden pixel. Světlo z této diody se šíří do celého světa (proto jde vidět odkudkoli, vidíš ji ty, vidí ji třeba i tvůj kamarád, který stojí o metr vedle).A teď si představi objektiv, ten má řekněme clonový otvor o průměru dva centimetry. Světlo z této diody se šíří do celého světa, šíří se tedy i do jakéhokoli bodu tvého objektivu. Tedy doprostřed i na hranu clony, prostě na celou plochu clonového otvoru (ta je v našem případě 3,14 cm2). Odtud všechno její světlo usměrňuje objektiv na jeden jediný pixel čipu. A teď si představ, že zacloníš tak, že clona má průměr jen centimetr. Co se stane? No v podstatě vůbec nic, co se týče scény. Světlo diody se šíří pořád stejně, ale do objektivu už projde zmenšeným clonovým otvorem jen cca 0,79 cm2 (3,14/4) . Zbytek dopadne na "přicloněnou" clonu a ta ji nepustí na čip. Na stejné místo čipu pořád dopadá světlo z diody, ale díky polovičnímu průměru a čtvrtinové ploše bude tohoto světla jen 1/4. To znamená, že fotoaparát musí 4krát déle snímat, abys dosáhl stejně světlé fotografie.

oldsurkala85

Level

17. 4. 2012 20:43

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Číslo F je pomer ohniska a vstupního otvoru. Takže pokud budeš mít třeba F4 objektiv s ohniskem 40mm, díra bude 40/4 = 10 mm. U 200mm ohniska bude 200/4 = 50 mm. I když bude v průměru 5krát větší (plošně 25krát), pro fotografii jako takovou to bude znamenat naprosto totožné množství světla. U zrcadlovky je při stejné F číslu díra zpravidla větší, protože má větší čip a pro stejný úhel záběru potřebuje delší ohnisko. Zatímco třeba kompakt má 6mm ohnisko a F2 objektiv (díra 3 mm), zrcadlovka pro stejný úhel záběru potřebuje dejme tomu 24mm ohnisko, což při F2 objektivu bude znamenat 12mm díru. Oba fotoaparáty ale vyfotí v podstatě stejnou fotografii.

Busy

Level

17. 4. 2012 20:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Clonove cislo F je definovane ako pomer priemeru vstupnej sosovky k jej ohniskovej vzdialenosti. V pripade objektivu s menitelnou clonou je to samozrejme priemer clonoveho otvoru. Pozor, ako ohnisko sa vzdy berie realne ohnisko.

Takze ak je objektiv nastaveny na 18mm a ma pri tom clonu F3.5, potom priemer otvoru bude 18/3.5= cca 5mm.
Kompakty maju mensie cipy a tak isto obvykle aj mensie realne ohniskove vzdialenosti. Taka typicka ohniskova vzdialenost pri kompakte na najsirsom ohnisku byva napr. 4 mm. V pripade, ze pri tomto ohnisku je clona nastavena na F3.5, znamena to priemer vstupneho otvoru 4/3.5 = cca 1.1 mm.

Preco ta vlastne zaujima realna velkost diery v objektive ?

oldsurkala85

Level

16. 8. 2011 17:06

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

V podstate ano, ale samozrejme zalezi na objektivu. Jsou objektivy, ktere foti vyborne i na plnou diru a clonit tam v podstate neni treba. Vetsinou ale postaci priclonit jen trochu, tzn. F1,8 objektiv tak na F2,5-2,8, F3,5 objektiv tak na F4,5 a podobne. Takze to chce si vlastni objektiv poradne vyzkouset a zjistit, jak to s nim vlastne je.

Busy

Level

16. 8. 2011 16:11

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

https://www.digimanie.cz/art_doc-062FD148FF35D9BFC1257876006A66A2.html
Pozri kapitolu "Kresba v praxi".

Busy

Level

16. 8. 2011 15:09

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Presne tak :)
Napriklad bezne setove objektivy maju najlepsiu kresbu niekde v oblasti F8 az F11, a pokial cloveku naozaj zalezi na dobrej kresbe, tak je vhodne pouzivat tieto clony.

dusanmsk

Level

16. 8. 2011 11:47

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Koala tradicne nesklamala a je uplne super. Musim podakovat autorovi, vdaka tomuto serialu som aj ja - fotograficky totalny pako - mohol po relativne kratkom case chytit do ruky novu zrkadlovku a relativne rychlo sa zorientovat. A styl, akym je serial pisany, je proste navykovy.

pavel_p

Level

13. 8. 2011 12:33

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Viz. http://www.slrgear.com/reviews/showproduct.php/product/1345/cat/83/date/1273596429 - 5.6-8 na nejkratších ohniscích, 8-11 na nejdelším. Při F16 se obávám je potřeba stativ

lemmingucwcz

Level

13. 8. 2011 08:31

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Tipoval bych někde mezi 5.6+1 stop a 8 nebo možná i 11... není lepší, než se složitě ptát na fóru, prostě párkrát stisknout spoušť? ;-)

Busy

Level

12. 8. 2011 18:03

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Celkom by ma zaujimalo ako funguje difrakcia u pinhole (dierkovej komory). Take naozaj dobre velke dierkove komory (napr. s priemerom dierky 0.1 mm a vzdialenostou fotopapiera napr. 25 cm) maju skutocne extremne male svetelnosti, casto az sialenych F250. Pri takych svetelnostiach musi byt difrakcia predsa taka silna, ze musi cely obraz totalne rozmazat. Alebo nie ? Mate s tym niekto nejake skusenosti ?

jmorous

Level

12. 8. 2011 16:46

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

... výborný a hlavně srozumitelný.

kubiii

Level

12. 8. 2011 10:39

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

VELKÝ PALEC NAHORU!!! Hlavně mě pobavilo "Clona F4, krásné detaily" :D

Doom

Level

12. 8. 2011 09:27

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

jako vždy skvěle napsané a podané. díky.

4oldster

Level

12. 8. 2011 08:09

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

Pane Šurkalo smekám, Vaše poslední díl je opět skvělý! Je radost číst věci podané jednoduše, přehledně a odborně zároveň. Blahopřeji a těším se na další díly. Vladimír

Pavel Matějka

Level

12. 8. 2011 08:03

Komentáře tohoto uživatele máš zablokované.

že optická difrakce (bez vlivu hustoty čipu, tedy jen to, co se děje v objektivu) nezávisí ani tak na clonovém čísle (což je poměr přepočítaného průměru díry a ohniskové délky) jako spíš na průměru clonové díry samotné (a na jejím umístění podél osy objektivu a na optických členech před a za clonou, ale to teď také zanedbejme). Tvrzení, že difrakce roste s ohniskem i při nezacloněném objektivu, jsem sice ochoten akceptovat, ale moc se mi nelíbí. Difrakce vzniká díky ohybu paprsků a ten se přece se zoomováním spíš zmenšuje, než zvětšuje - zabírá se menší úhel, ne? IMHO paprsky při delším ohnisku procházejí objektivem s menšími ohyby, než naširoko, takže podle selského rozumu by měla difrakce se zoomem spíš klesat.