Seznam kapitol
Další redakční test bude věnovaný Micro Four Thirds fotoaparátu Olympus PEN E-PL2. Již čtvrtý PEN přináší menší rozměry, interní blesk a nové setové objektivy. My jsme vyzkoušeli verzi s ultrazoomovým objektivem 14-150 mm.
Příslušenství
Olympus neposílá na testy své fotoaparáty v krabicích, a tak i příslušenství často neobsahuje vše, co by mělo. V našem případě jsme sice nedostali manuál, popruh a CD-ROM, ale ke standardnímu příslušenství (akumulátor, USB kabel, nabíječka) jsem dostali navíc i makrosvětlo MAL-1, elektronický hledáček VF-2, bezdrátový vysílač PENPAL PP-1, externí mikrofon ME-51S s adaptérem EMA-1. Dále si můžete všimnout dalších tří objektivů, jejichž recenze na vás brzy čeká.
Výdrž baterie
O napájení se v E-PL2 stará Li-Ion akumulátor BLS-5 s napětím 7,2V a slušnou kapacitou 1150 mAh. Proto trochu překvapí, že Olympus udává výdrž jen na 280 snímků. Nevím, kde Olympus přišel na tohle směšně nízké číslo (možná při plné automatice s různými detekcemi tváří a podobně). V testu jsem neměl problém dosahovat znatelně přes 400 snímků na jedno nabití a průměr se hodně blížil číslu 500. Výdrž je tedy slušná.
Dodaný software
Ačkoli jsme k fotoaparátu nedostali CD-ROM se softwarem, jedná se o tytéž programy jako u profi kompaktu Olympus XZ-1.
Jako první je zde Olympus ib. Ten slouží především k nahrání snímků, nalezení tváří s jejich označením, označení lokace a k základním úpravám.
Snímek lze možno upravit v několika málo parametrech, takže na základní práci postačí. Pro rozsáhlejší úpravy bych doporučil něco lepšího, minimálně Olympus Viewer 2, který je k fotoaparátu rovněž dodáván.
Najdete zde dvě záložky úprav, ta druhá je vyhrazena jen RAW snímkům. Možnosti jsou docela dobré, chybí mi zde ale lepší úprava odšumování (to je i při minimálním nastavení dost patrné).
Zobrazení displeje a menu
Obraz se ukazuje na velkém 3,0" displeji, který má proti předchůdci zvýšené rozlišení na 460.800 bodů (320×480 pixelů). Při focení v poměru stran 4:3 jsou po stranách dva tenké černé sloupce (displej je 3:2). Ve sloupcích jsou zobrazena fotografická nastavení, která pak mají stejnou strukturu jako quick menu, které vidíte napravo. V tom se dá velmi snadno pohybovat, volby vybíráte šipkami, případně otáčením zadního voliče.
 |
 |
Nalevo je ukázáno malé menu samospouště a sekvenčního snímání, podobné naleznete např. i pro blesk. Vpravo je ukázka výběru ostřícího bodu. Máte na výběr 11 možností, nicméně fotoaparát vám dovolí i přesný výběr polohy.
 |
 |
Pro manuální ostření se velmi hodí 7× zvětšený náhled (je možné využít i 10× a 14× zvětšený). Pravý snímek ukazuje rychlé menu při automatickém režimu.
 |
 |
Na výběr máte také 6 uměleckých filtrů a spoustu scénických režimů.
 |
 |
U videosekvencí se obraz přepne do 16:9 zobrazení (natáčíte-li HD video), i zde je quick menu. Na pravém snímku vidíte hlavní menu přístroje, které je děleno do několika záložek. První se věnuje několika fotografickým i technickým nastavením.
 |
 |
Totéž platí o druhé záložce. Třetí má na starosti přehrávání. Čtvrtou záložku musíte nejprve povolit v menu. Do té doby se E-PL2 bude tvářit jako "kompaktík" s velkým čipem a manuálním nastavením expozice. Po aktivaci tohoto menu zjistíte, že fotoaparát umožňuje nastavit chování prakticky všeho. Fantazii se meze nekladou, každému druhému tlačítku můžete nastavit nějakou funkci, můžete kecat do automatiky,... Možnosti nastavení jsou tak na úrovni mainstreamových zrcadlovek.
 |
 |
Tady vidíte např. nastavení expozice a ISO citlivosti, napravo pak modulu PENPAL a elektronického hledáčku.
 |
 |
Zobrazování snímků je klasické. Celoplošné bez informací nebo s několika základními údaji, případně plné zobrazení údajů s menším náhledem a barevnými histogramy.
 |
 |
