Name: Sony Cyber-shot H400: nekonečný 63× zoom
Item: Sony Cyber-shot H400: nekonečný 63× zoom
Rating: 5
Author: Milan Šurkala

Seznam kapitol

1. Sony Cyber-shot H400: nekonečný 63× zoom 2. Ostření, expozice, videosekvence 3. Stabilizace, portréty, výdrž 4. Digitální šum, protisvětlo 5. Vlastnosti objektivu

6. Optický zoom, rychlost, scénické režimy 7. Noční, standardní scéna 8. Galerie ilustračních snímků 9. Závěr

Otestovali jsme pro vás i fotoaparát s rekordním 63× optickým zoomem, Sony Cyber-shot H400. Tento fotoaparát patří do kategorie levnějších velkých ultrazoomů. Nabídne 20MPx CCD senzor a možnost plně manuálního ovládání.

Reklama

Sférické zkreslení

Zkreslení objektivu je zkorigováno tak, že na nejširší ohniskové vzdálenosti dává sférické zkreslení +1,6 %, což je průměrně viditelné. Na maximálním zoomu jsou linie naprosto rovné (+0,0 %)

Vinětace

Ztmavení rohů není vážnějším problémem, prakticky v celém ohniskovém rozsahu se tato chyba pohybuje mezi 0,3 až 0,5 EV. S přicloněním vinětace o něco klesá na delších ohniskových vzdálenostech.

Kresba v praxi

Zde se budeme věnovat kresbě objektivu, začneme s ostřením na vzdálenost v řádech desítek centimetrů nebo několik málo metrů.

Na snímcích jde vidět hodně odšumování, takže kresba objektivu se bude posuzovat o něco hůře. Střed je jakž takž ostrý, rohy jsou na tom hůře, trpí na chromatickou aberaci. S přicloněním se ostrost trochu zvyšuje, roste ale také difrakce obrazu.

U 46mm ohniskové vzdálenosti je vidět, že testovaný kus měl trochu slabší pravý spodní a horní levý roh. Opět je tu trochu chromatické aberace, která s přicloněním mizí.

S dalším prodloužením ohniskové vzdálenosti roste difrakce a střed postupně ztrácí kontrast. Rohy jsou lehce neostré, v případě pravého spodního rohu testovaný kus trpěl na chromatickou aberaci.

U 186mm ohniskové vzdálenosti se nic moc nemění. Prostředek postupně ztrácí ostrost, naopak rohy začínají být téměř stejné (znovu s výjimkou pravého spodního, který je chybou testovaného kusu fotoaparátu).

Dostáváme se k hodně dlouhým ohniskovým vzdálenostem a zde je už ostrost celoplošně téměř vyrovnaná. Rohy nejsou proti prostředku o moc horší, na druhou stranu samotný prostředek není nějak extra ostrý.

S prodloužením ohniskové vzdálenosti na 721 mm se rohy lehce zhoršily, velkou roli v neostrosti prostředku už hraje difrakce.

Při maximální ohniskové vzdálenosti je celoplošná ostrost už opravdu hodně nízká. Rohy chytají trochu chromatické aberace. Dále se podíváme na snímky pořízené z větší vzdálenosti zhruba 25 metrů.

Zatímco horní a spodní hrana jsou v pohodě, boční hrany, které jsou od optického středu už vzdáleny o něco více, moc ostrosti nepobraly. Rohy jsou neostré a vyšší ostrost získávají až po výrazném zaclonění, které ale také znamená výraznou difrakci obrazu.

Na středu jde krásně vidět dramatický nástup difrakce u vyšších clon. Rohy jsou postiženy zejména odšumováním, které slabší kresbu považuje rovnou za šum.