Fotoškola (strana 4 z 7)

Máme za sebou popis formátů JPEG, GIF a TIFF, což v praxi představuje drtivou většinu aplikací pro fotografy. V počítačovém světě však historicky přežívá mnoho dalších formátů a taktéž se tvoří formáty zcela nové. Podívejme se na některé z nich letem světem.

V minulém díle jsme popsali základní vlastnosti formátu TIFF. Nyní tento popis dokončíme a prakticky shrneme možnosti použití TIFFu pro fotografy.

Formát TIFF byl v minulosti velmi populární jako alternativa k formátu JPEG. Na rozdíl od JPEGu nabízí totiž možnost bezeztrátové komprese, vyšší barevné hloubky a průhlednosti. Dnes již sláva tohoto formátu poněkud opadla, protože byl na straně fotoaparátů nahrazen formátem RAW. Nicméně stále má co nabídnout.

V minulém díle jsme popsali některé vlastnosti formátu GIF a sice paletu barev a způsob její tvorby, rozklad a průhlednost. Nyní seznam vynikajících vlastností formátu GIF dokončíme a seznámíme se s jeho kompresí a možností animace.

Formát GIF je velmi vhodný na některé typy obrázků a zejména při jejich použití na internetu. Jeho výkon však velmi klesá nesprávným nastavením a tak se mu budeme věnovat podrobněji.

V minulém díle jsme podrobně popsali jeden z nejpoužívanějších formátů pro ukládání fotografií a sice JPEG. Nyní tento popis dokončíme a podíváme se na neméně zajímavý formát GIF.

V minulém díle jsme popsali princip komprese oblíbeného formátu JPEG, nyní se podívejme na práci s ním ryze prakticky.

Statistika formátů používaných fotografy by nejspíše skončila drtivým vítězstvím formátu JPEG. Má mnoho výhod a tak se stal velmi rozšířeným a široce podporovaným. Není to však jediný formát vhodný pro fotografie a jeho použití přináší jistá úskalí.

Většina fotografů pracuje ve formátu JPEG, který se stal de facto široce používaným standardem pro ukládání digitálních snímků. Je to formát vynikající, avšak nehodí se vždy a všude. Jaké jsou tedy jeho limity a další možnosti? Začneme ale od začátku …

Filtry v éře digitální fotografie nemají již takové rozšíření jako v době filmové. Přesto je při správném použití jejich úloha nenahraditelná. Změna světelných podmínek ještě před dopadem na senzor nemůže být mnohdy nahrazena editací dat poskytnutých senzorem.

Panomara (neboli spojení více fotografii dohromady) nabízí řada fotoaparátů jako standardní službu. Řada z nich umožňuje i spojit fotografie přímo na kartě. A tak to vypadá, že panoramatická fotografie je snadná. Při pokusu o skutečné „profi“ panorama je však situace poněkud složitější.

Roky se vývojáři snaží o zvýšení citlivosti filmů a senzorů. Dnes lze fotit z ruky velmi krátkými expozičními časy i za špatných světelných podmínek. To je skvělé pro reportážní snímky a amatérské focení. Trochu se však pozapomnělo na krásu dlouhých expozic.

V minulých dvou dílech jsme popsali část krás jižního Portugalska – Algarve a dnes budeme pokračovat. Řekneme si něco o hyperfokálním ostření, což je technika velmi užitečná. Pokud navštívíte Portugalsko (a nejen jej), jistě hyperfokální ostření využijete.

V minulém díle jsme započali dobrodružství fotografování Měsíce zejména výčtem překážek u podobných snímků, potřebným vybavením, volbou objektivu a způsobem zaostření. Dnes tento seriál dokončíme.

Pohlédnete-li večer či v noci na oblohu, na obloze nejspíše uvidíte Měsíc, našeho věrného a dlouholetého souputníka. Jeho kvalitní vyfotografování je však z řady důvodů fotografickou výzvou. Tento článek je pro všechny, kteří chtějí tuto výzvu podstoupit a tím posunout svoje fotografické mety dál.

Prázdniny jsou v plném proudu a pokud ještě stále nemáte program na letní dny, co takhle vyzkoušet některý z našich tipů? Někdo možná odletí za mořem do zahraničí, ale krásně je i u nás v České republice a některá místa je obzvláště škoda nechat bez povšimnutí. A s sebou si samozřejmě nezapomeňte vzít fotoaparát.

Závěr našeho seriálu o fotografování lidí věnujeme aktům – tedy snímkům, které esteticky zobrazují spoře oděné lidské tělo.

Po vzniku barevné fotografie se chvíli zdálo, že černobílé fotografii odzvonilo. Záhy však řada lidí zjistila, že černobílá fotografie má své nezapomenutelné kouzlo - je mnohem dekorativnější, abstraktnější i kreativnější. A sluší i lidem, protože zjednodušuje snímek a zaměřuje pozornost na linie, tvary, světlo, výraz atd.

V mnoha situacích světlo, které je na scéně k dispozici, na snímky lidí nestačí. Buďto je ho absolutně velmi málo a vycházejí příliš dlouhé expoziční časy a nebo jeho směr a kvalita je pro věrné zachycení tváří a lidí nevhodná. V obou těchto případech se používá fotografický blesk, který může situaci pomoct vyřešit.

V minulém díle jsme ukončili pravidla při fotografování osob. Nyní se podívejme obecně na make-up a postprocessing.

V minulém díle jsme se zaměřili na fotografování části postav neboli torza. Dnes se podíváme na královskou disciplínu a sice portréty a skupiny osob.

V minulém díle jsme se zaměřili na fotografování celé postavy, nyní se podíváme na to, jak fotografovat torza neboli části postav.

V minulém díle jsme se zaměřili na ohnisko a jeho vztah k fotografování lidí. Nyní se podíváme na pár zásad fotografování celých postav.

V minulém díle jsme praktickou ukázkou reportáže ze svatby uzavřeli fotografování lidí v exteriéru. Nyní se podívejme na některé obecné „zákonitosti“ fotografování lidí abychom celý seriál završili pár informacemi o fotografování v ateliéru. Dnes se podíváme převážně na ohnisko a práci s ním při fotografování lidí.