Fotoškola (strana 3 z 7)

V minulém díle jsme popsali základní faktory při výběru fotoaparátu. Nyní se podíváme na některé nové funkce, které se u fotoaparátů objevily v poslední době a mohou být tedy kriteriem výběru u novátorsky orientovaných a/nebo pokročilých uživatelů. Dnes začneme obecným přehledem a stabilizací obrazu.

V minulém díle jsme dokončili základní roztřídění fotoaparátů do tříd podle jejich vybavení a funkcí. Nyní se podíváme na některé typické funkce a parametry podrobněji. Řada z nich sice není nijak nová, ale i když se stále zlepšují, představují stále reálné limity práce.

V minulém díle jsme začali naší klasifikaci digitálních fotoaparátů s cílem seznámit se s nabídkou na trhu, zorientovat se v ní a tím usnadnit výběr a pořízení fotoaparátu. Nyní budeme pokračovat vyššími třídami fotoaparátů určených k již vážnější práci.

Je to zhruba 2 roky co jsme uveřejnili seriál na téma „Jaký digitální fotoaparát na dovolenou“. Ti, kteří před dvěma lety fotoaparát pořídili, mají už možná situaci vyřešenou. Otázka se ale stále vrací a to tím spíše, že digitální fotoaparáty jsou již v cenové kategorii vysloveně spotřební a tak se často obnovují. Navíc se toho na trhu stalo spousta nového.

V minulém díle jsme popsali základní vlastnosti objektivů typu rybí oko, které již mnoho desítek let obohacují fotografický trh a nejsou-li nadužívány, produkují zajímavé obrázky, které jsou často k nalezení i v různých publikacích. Dnes popis dokončíme praktickými poznatky z práce s objektivem Canon EF 15 mm f/2.8 Fish eye.

Každý fotograf čas od času zatouží zobrazit svět jaksi netradičně, hravě, kreativně. Naše okolí tak sice nevypadá, ale co na tom. Jsou-li obrázky zajímavé a diváky baví, tak fotografie splnila svůj účel. Koneckonců - dokumentárních obrázků je všude dost, tak proč si tak trochu nepohrát…

V minulém díle jsme započali objasňovat některé vztahy související s velikostí senzoru, se zorným úhlem a přepočtem ohniska (crop faktorem). Nyní tuto tématiku doplníme o souvislost se zvětšením objektivu a s hloubkou ostrosti a všechny informace shrneme.

Digitální fotografie zavedla do té doby nepříliš běžný termín - tzv. crop faktor. Je vyvolán skutečností, že senzory digitálních fotoaparátů mají různé velikosti a dosud používané standardy (např. velikost kinofilmu) příliš nectí. Společně s crop faktorem se však vyrojila řada pojmů, které spolu souvisí – přepočet ohniska, zorný úhel, přepočet zvětšení, hloubka ostrosti atd. Pojďme v tom udělat pořádek.

Závěr seriálu o RAW bude patřit opravám různých vad digitálního obrazu způsobených buďto objektivem nebo fotoaparátem. Zejména se jedná o nepříjemnou barevnou vadu a vinětaci. Současně shrneme poznatky o RAW pro běžnou fotografickou praxi.

Nedílnou součástí většiny digitálně pořízených snímků je větší či menší hladina obrazového šumu. Na rozdíl od filmového zrna je digitální šum vysloveně nevzhledný a je nutné se mu zuby nehty bránit. RAW opět poskytuje použitelný nástroj.

Každý snímek produkovaný digitálním senzorem musí být doostřen. Doostření je nutný matematický proces vedoucí k subjektivně pěkným fotografiím, jeho příliš silné či nevhodné nastavení může však obraz výrazně degradovat. Dnes se podíváme na doostření při RAW konverzi.

Po veledůležitých úpravách expozice, jasu, tonální křivky a kontrastu popsaných v předchozích dílech se nyní podíváme na šestý parametr, a sice souvislost RAWu a barev.

Tichý svět pod mořskou hladinou v sobě nese něco tajemného a možná proto tolik přitažlivého. Pokud už hledáte potápěčské brýle, počkejte s tím ještě chvíli a přečtěte si několik základních informací, které byste pro podvodní fotografování měli brát v potaz.

V minulých dílech jsme popsali možnosti RAW formátu co se týče Bayerovy interpolace, vyvážení bílé, bitové hloubky, expoziční kompenzace a opravy expozice. Nyní se podíváme zejména na řízení kontrastu.

V minulých dílech jsme začali popisovat praktické výhody RAW formátu oproti JPEG. Hovořili jsme o Bayerově interpolaci, o vyvážení bílé a také o bitové hloubce. Nyní budeme v popisech rozdílů pokračovat a to veledůležitými úpravami jasu a kontrastu a přidáme i praktické ukázky.

Hvězdná obloha, tajemství vesmíru, to vše od dávnověku fascinuje lidstvo. V České republice ještě není fotografování vesmírných objektů natolik rozšířené jako například v USA, přesto i zde už našla astrofotografie své příznivce.

V minulých dílech jsme vysvětlili, co je to RAW, jak se ukládá, proč jej nelze běžně zobrazit a proč má cca třetinovou velikost oproti TIFF. Nyní se podívejme na praktické a konkrétní výhody RAWu pro fotografy.

V minulém díle jsme popsali základní vlastnosti formátu RAW a vysvětlili princip Bayerovy masky a Bayerovy interpolace. Dnes se dozvíte, jaký má Bayerova interpolace vliv na velikost RAW souboru a začneme také pracovat s RAW soubory v PC.

Řada fotoaparátů dnes nabízí možnost snímat do nějaké obdoby formátu RAW. Že tento formát nabízí více než běžný JPEG, to už většina uživatelů ví. V čem se ale přesně liší, kdy ho použít a jaké jsou jeho skutečné a ne jen zdánlivé výhody je neustále předmětem řady diskuzí. Pojďme se na tedy na RAW formát podívat v novém seriálu.

Hloubka ostrosti je termín, který pravděpodobně mnoho fotografů již slyšelo a asi také tuší, co znamená. Přesto kolem ní panuje řada nejasností a zmatků. Pojďme se na ní podívat ryze prakticky a to jak pro potřeby kompaktních fotoaparátů, tak DSLR.

V minulém díle jsme začali s popisem formátu PDF a řekli jsme si, kdy je vhodné ho použít a kdy nikoli. Nyní se podívejme na konkrétní a praktickou práci s tímto široce rozšířeným formátem.

V minulém díle jsme pospali základní odlišnosti vektorové a rastrové grafiky. V praxi je však třeba oba formáty kombinovat a tak se pojďme podívat, které formáty jsou na to vhodné a jaké možnosti nabízejí. Podrobněji se zaměříme na nejrozšířenější formát PDF.

Dosud uvedené formáty v našem seriálu sloužily primárně pro ukládání fotografií a byly to tzv. rastrové či bitmapové formáty. Ty se hodí právě na fotografie a obrázky. V pokročilé praxi se však nelze obejít bez tzv. vektorových formátů. V čem je rozdíl?

Máme za sebou popis formátů JPEG, GIF a TIFF, což v praxi představuje drtivou většinu aplikací pro fotografy. V počítačovém světě však historicky přežívá mnoho dalších formátů a taktéž se tvoří formáty zcela nové. Podívejme se na některé z nich letem světem.