Seznam kapitol
Nedávno se na stránkách Digimanie rozhořela diskuze o tom, zda se modernější mobilní telefony mohou např. dynamickým rozsahem rovnat starým zrcadlovkám. Vyzkoušeli jsme tedy iPhone SE a postavili ho proti deset let starému 14,6MPx APS-C čipu.
Dostáváme se k poslední testovací scéně. Tentokrát tu budeme mít čtyři snímky, neboť z APS-C čipu použijeme dvě fotografie. Jednu s trochu vyšší expozicí a jednu s trochu nižší (rozdíl 2/3 EV). Na tom uvidíme, jak si bude tento čip vést v jasech i stínech při různě nastavené expozici.
Samsung NX11 (-1/3 EV), klikněte pro zvětšení
Samsung NX11 (+1/3 EV), klikněte pro zvětšení
Apple iPhone SE, klikněte pro zvětšení
Apple iPhone SE (HDR), klikněte pro zvětšení
Jak je z těchto snímků patrno, šlo o opravdu velmi náročnou scénu. Dynamický rozsah zde byl extrémní, kdy krajina je ve výrazném stínu a naopak obloha vytváří velmi výrazné přepaly. Na následujícím snímku se podíváme na čtyři výřezy ve stínech.
iPhone (vlevo nahoře), iPhone HDR (vpravo nahoře), APS-C -1/3 EV (vlevo dole), APS-C +1/3 EV (vpravo dole),klikněte pro zvětšení
Znovu je s podivem, jak málo se snímky vlastně liší. Ano, malý snímač má určitě více šumu, ale zdaleka ten rozdíl není takový, jaký by se dal odhadovat z téměř třicetinové plochy. HDR RAW opět přichází o trochu ostrosti, ale také zde není žádný šum. Lépe exponovaný RAW z APS-C snímače z většího množství světla profituje a příjemně snižuje šum.
iPhone (vlevo nahoře), iPhone HDR (vpravo nahoře), APS-C -1/3 EV (vlevo dole), APS-C +1/3 EV (vpravo dole),klikněte pro zvětšení
Budeme se věnovat světlé obloze nad panelovými domy. RAWy z mobilního i APS-C čipu byly vybrány tak, aby se zde začal ukazovat náznak jednoho z mraků. Silněji exponovaný snímek z APS-C čipu zde má pochopitelně úplný přepal. Vyzkoušejme tedy stažení jasů a prosvětlení stínů.
Samsung NX11 (-1/3 EV), klikněte pro zvětšení
Samsung NX11 (+1/3 EV), klikněte pro zvětšení
Apple iPhone SE, klikněte pro zvětšení
Apple iPhone SE (HDR), klikněte pro zvětšení
Tak tady máme čtveřici převedených snímků. Jak je patrné, dynamický rozsah scény je nad síly obou zařízení. V ani jednom snímku se nepodařilo zachránit veškeré jasy v obloze a musela by se volit mnohem slabší expozice, která by se ale naopak projevila výrazně vyšším šumem v krajině. Mrkněme tedy na detaily.
iPhone (vlevo nahoře), iPhone HDR (vpravo nahoře), APS-C -1/3 EV (vlevo dole), APS-C +1/3 EV (vpravo dole),klikněte pro zvětšení
Když jde opravdu hodně do tuhého a stíny jsou skutečně velmi tmavé, malý snímač to začíná vzdávat. Tohle je mnohem náročnější scéna než ty předchozí a jak je vidět, tentokrát je už množství šumu ve stínech u malého mobilního senzoru přeci jen znatelně vyšší než u starého senzoru s mnohem větším APS-C rozměrem. I tak je ale nutné uznat, že se zde malý snímač držel velmi statečně, protože i onen APS-C čip zde šumí poměrně dost. Výraznější expozice (vpravo dole) viditelně ubírá na šumu, snímek je mnohem kvalitnější.
Příjemný výsledek máme i z HDR RAWu. Ten je sice tradičně nejméně ostrý ze všech, ale má také méně šumu než oba snímky z APS-C senzoru. Lépe je na tom i v prokreslení stínů, např. koukněte na spodní část červené Mazdy. HDR RAW z mobilního telefonu zde jasně ukazuje tmavé lité kolo, lépe exponovaný RAW z APS-C čipu jej sice také naznačuje, ale je poněkud míry skryt za šumem. Hůře exponovaný snímek ho téměř ani nenaznačuje.
iPhone (vlevo nahoře), iPhone HDR (vpravo nahoře), APS-C -1/3 EV (vlevo dole), APS-C +1/3 EV (vpravo dole),klikněte pro zvětšení
Pokud jde o jasy, zde si snímače nemají moc co vyčítat a oba dva výsledky jsou velmi podobné (snímek z mobilu a snímek z APS-C se slabší expozicí). Silněji exponovaný RAW z APS-C však už nedovolil zachránit přepaly a je zde jen malinká část mraku, která díky zásahu vylezla. Naproti tomu HDR RAW z mobilního telefonu, který měl nejnižší šum ve stínech, dokázal také prokreslit celou oblohu. Přepal v tomto výřezu nenajdete, je pak nutno počítat i s tím, že přechody jsou velmi jemné, což ale není na závadu. Nevypadá to sice tak dramaticky, ale zase to dovoluje další úpravy bez toho, aniž by došlo k utnutí jasů na jediné hodnotě.
