@honza1616
Obvykle se na takovýchto místech nesmí fotit spíš z obavy, aby neustálé blýskání foťáků časem nepoškodilo barvy maleb. Přece jen v tom nějaké UV záření je. No, řekněme, že LED blesky mobilů by asi nevadily - ale setrvačnost je holt setrvačnost.
To že se dneska skoro nikde nesmí fotit a často jsou ochranky hodně agresivní když viděj někoho s foťákem považuju za pošpinění základních práv a svobod, zvláště pak svobody zaznamenávat nebo jak se ten zákon u nás jmenuje (chápu že v itálii to vymáhat nejde), ale pokud je ten důvod to aby se tam nezdržovali lidi a on si dojednal a dobře zaplatil VIP návštěvu, tak v tom nevidim žádnej problém a nechápu co se řeší.
Nejlepší by asi bylo nabízet možnost focení jako placenou službu, která by nebyla levná. Nebylo by pak nutné odvádět tajemné částky kdesi v zákulisí, což se asi dalo čekat, že ten herec udělá.
@Choakinek
Tohle by mohlo být řešení, otázkou je, jak by se to pak vymáhalo. Viděl jsem třeba, že se na fotoaparáty po zaplacení poplatku pro focení lepila třeba nálepka, aby ochranka poznala, kdo zaplatil a kdo ne.
@oldsurkala85
Presne tak to je u nás vo verejne prístupných jaskyniach. Zákaz fotiť, natáčať, jedine po zaplatení a je to fakt dosť vysoká čiastka. Dostanete potom nálepku. A doteraz to bolo fakt blbo využiteľné v tých slabo osvetlených priestoroch. Niekde to ale vcelku rozumne riešia. Napríklad v Pergamon múzeu v Berlíne bolo povolené fotiť, len sa nesmel používať blesk.
Součástí by mohl být např. zákaz fotit vlastním foťákem a k zapůjčení by bylo něco ve stylu Pentaxu v červené barvě, co jde rozpoznat na desítky metrů :-). Zájemce by tak měl jen vlastní paměťovou kartu.
Další možností je vesta ve stylu reflexní vesty používané např. v průmyslových provozech. Kdo by vestu neměl a byl by přistižen při focení, zaplatil by povolení k fotografování dodatečně.
Kdo by se pokusil o podvrh nošením vlastní (padělané) vesty či foťáku, zaplatil by tučnou pokutu za pokus o podvod.
Součástí příslušenství by byl pochopitelně i průkaz se zaregistrovaným jedinečným k´ódem, který by opravňoval fotit. Kdo by jej při náhodné kontrole nepředložil, zaplatil by poplatek dodatečně nebo tučnou pokutu (dle situace - viz výše).
@oldsurkala85
Svojho casu som mal fotak onalepkovany asi ako kedysi kufor cestovatela :) Ta ciastka az tak vysoka zase nebyva, obvykle neprekroci bezne vstupne pre jednu osobu.
@oldsurkala85
No ak ide napríklad 4 člená rodina do Belianskej jaskyne, tak vstup dospelý 10 €, deti 5, študenti, dôchodcovia 9 a fotenie 10 €. To pri lístkoch za 30 € vám prihodí 10 € a to sa mi nezdá ako adekvátna cena vzhľadom na výšku vstupného. Ale sú jaskyne, kde sa platí aj nižšie vstupné a aj menej za fotenie. http://www.ssj.sk/en/cennik
V Sixtinské kapli kdysi fotil i jeden náš amatér s přístrojem vlastní výroby, nazývaným bednaflex. Ochranka mu nedělala potíže, protože to, co si ssebou nesl, nepovažovala za fotoaparát. Snímky pak byly nějaký čas vystaveny ve výloze Astrooptiky v Jindříšské ulici. A pokud jde o ten zákaz: Buď ať platí absolutně pro všechny a bez výjimek, nebo pro nikoho! Cokoli jiného je špatně.
Dlho som váhal, ale nakoniec som sa rozhodol napísať, aj keď asi tuším čo mi pán Šurkala odpíše. Ako písal, je Momoa známy, obľúbený, ale prečo je slávny? To by som rád vysvetliť. Hercom sa prisudzuje niečo, čo nie sú. Prečo by mali byť herci slávni??? Kde tú slávu získali? Vykonali hrdinský čin?
@zolo_sk
Nevím, co tušíte, ale stejně odpovím. Sláva musí být získána jen hrdinským činem? Slavný může být i vědec, automobilový závodník,... Myslím, že tady je zásadní problém s tím, že většina lidí (neříkám, že nutně i Vy) považuje podobné profese (a nemusí jít jen o herectví) jako za příliš snadné, že ti lidé vlastně nic nedělají, atd. Pak se ale tedy ptám, když je to tak snadné, proč to tedy všichni nedělají? Sláva většinou vzniká tam, kde vzniká něco neobyčejného, co nedělá spousta lidí, a výsledek práce je pro danou osobu specifický. Což se u herců, kde má každý svérázný charakter a jsou vidět, dělá snáze než u jiných profesí (a to dokonce i ve srovnání s těmi, kde se také dá být slavným).
Je to dle mého názoru kombinací toho, že jejich práce je vidět na očích, je přímo spojená s jejich osobou i s jejich jedinečností. Slavný může být třeba designér aut, jenže v milionech aut on sám není vidět, není vidět ve výsledku své práce (tou je auto, ne on). Herci jsou vidět, sami v sobě, ve svém představení, výsledkem své práce je vlastně on sám, zatímco třeba už režisér filmu to má horší, protože není přímo vidět v produktu své práce, tím výsledkem není on sám, ale film. Podobně tak jsou vidět třeba sportovci, i proto jsou snadno slavní.
@oldsurkala85
Jasne, že herectvo nie je jednoduché (veď tí často majú dlhší pracovný čas ako bežní ľudia), treba mať na to nejaké vlohy. Ale je to práca, sami si ju vybrali a len na základe toho im priznávať slávu? Je množstvo jedinečných pracovných povolaní a dokonca takých ľudí, ktorí to robia bude aj rádovo menej. Napriek tomu nie sú slávni. Ale netvrdím, že nemôžu. Jadrových fyzikov je určite menej, nikto ich nepozná a aj keby ich ľudia poznali, tak asi slávny nebudú, pokiaľ sa niečo nezmení. Tým môže byť významný objav, alebo udelenie Nobelovej ceny. Prečo potom hercom, ktorí len vykonávajú svoju prácu (aj keď namáhavú, ale tú asi vykonáva aj baník) prisudzovať slávu? A takto sa vlastne dostaneme k tomu, že sa im prisudzuje "sláva" na základe všeobecnej známosti (poznajú ho na svete možno desiatky miliónov ľudí). Ale kde je tá hranica (známosti), od ktorej by ste určili, že je slávny? Nášho starostu pozná celé sídlisko (a ako starostovi by to malo stačiť, lebo je to pre neho je to, ako keby ho poznal celý svet). Napriek tomu by ho nikto neoznačil za slávneho. Ale je vôbec možné niekoho označiť za slávneho len na základe známosti? Lebo podľa povolania (ako som argumentoval) určite nie. A ani kombinácia povolania a známosti nie je predsa dôvod označiť herca za slávneho. Dochádza vám vôbec, že sa tu plytvá označovaním hercov za slávnych, pritom nič mimoriadne nedokázali? Ak niekto zachráni topiaceho, bude pre mňa hrdina. Ale slávny nebude. Ak niekto zachráni pár astronautov od katastrofy, tiež ešte slávny nebude. Ak sa to dozvie celý svet, vtedy bude slávny. Ale hercov len na základe toho, že sú na TV obrazovkách, v časopisoch, na internete by som neoznačil za slávnych. Môžu byť známi, obľúbení, ale slávni nie. To len vy a vám podobní čo píšu o nich ich tak zbytočne označujete. Sláva sa získava významnými činmi. Aj politikov pozná celá naša krajina. Slávnych by ich nikto neoznačil. Dokonca ani väčšinu svetových politikov.
@oldsurkala85
To už zase příliš slovíčkaříte a zase se dostaneme akorát k tomu, že máte jiné chápání významu slov. Upravil jsem to na celebritu, což bude asi vhodnější.
@oldsurkala85
"Jadrových fyzikov je určite menej, nikto ich nepozná a aj keby ich ľudia poznali, tak asi slávny nebudú" A co napriklad taky Einstein ? ;)
@oldsurkala85
Mne fakt nejde o slovíčkarenie. Vy ste slávu prisúdili hercovi. Veď je to len jeho práca. Tak ako požiarnika, ktorý zachraňuje životy. Vzhľadom na to, ako funguje svet (kapitalizmus, komercia), tak je jasné, kto dostane viacej peňazí. Máte pocit, že ten požiarnik je niečo menej? Jasne, že nie je slávny, nikto ho nepozná okrem okruhu známych. Ja ale tvrdím, že slávu treba získať. Nie, že sa rozhodnete a označíte "známeho" herca za slávneho. A natáčaním filmov získať slávu? Nezdá sa vám to smiešne? Ale fakt oceňujem, že ste to zmenili na celebrita. Aj keď:
Původně latinské (celebrate – oslavovat). Ve francouzštině célèbre – slavný atd. Do češtiny přešlo z anglického celebrity (nebo zkráceně jen celeb), které má základ ve slovesu celebrate – oslavovat.
Je řada způsobů, jak se člověk může stát celebritou: vyniknutím ve své profesi, dlouhodobým úsilím a celoživotním mistrovstvím ve svém oboru, získáním nějakého elitního ocenění, získání nějaké prestižní ceny, sportovním úspěchem, překonáním nějakého rekordu, nějakým neobvyklým (např. hrdinským) činem, ale též skandálem, z titulu své vysoce exponované funkce, nebo prostě velkým výskytem v masových médiích.
Existují profese, které produkují větší počet celebrit než profese jiné. Mezi ně patří například filmoví a televizní herci, pornoherci, konferenciéři televizních a radiových show, moderátoři a komentátoři zpráv v celostátních televizích, politici na státní a mezinárodní úrovni, výkonní ředitelé klíčových státních úřadů, orgánů nebo nadnárodních firem, hudebníci objevující se v žebříčcích hitparád, modelky, úspěšní atleti či sportovní reprezentanti.
A všimnite si, že "základ ve slovesu celebrate – oslavovat". Vy by ste oslavovali niekoho, kto má škandály, alebo nebodaj pornoherca? Mám pocit, že už aj Wikipedia to trochu mieša, resp. ten, kto tam to heslo zadal (nebo prostě velkým výskytem v masových médiích - Matovič je tiež často v médiach, ale nevšimol som si, že by ho niekto oslavoval, ru skôr každý na neho nadáva).
Bez rozmyslu sa teda používa aj pomenovanie celebrita. Momoa hral v pár úspešných filmoch, ale potom by sme už fakt plytvali označením slávny na množstvo hercov. Páči sa mi začiatok tej "definície". Momoa to ale nespĺňa. Ale poznám takých hercov, ktorých by som spokojne označil za slávnych. Momoa je mladý a málo toho natočil (skôr komerčný brak), aby sa dal označiť za slávneho.
Ale kľudne tam už nechajte celebrita. Ja som svoje povedal a vysvetlil, že označujeme tak kde koho, aj keď si to nezaslúži.