Seznam kapitol
Dalším objektivem pro full frame systém Panasonicu, na který se podíváme, je telezoom Lumix S Pro 70-200mm F4 O.I.S. Má konstantní světelnost F4, optickou stabilizaci a podporuje i 1,4× a 2× telekonvertory.
Autofokus, ostření
Fotoaparáty Panasonic podporují DFD zaostřování a objektivy jsou tomu uzpůsobeny. Zaostřovací lineární motorek je tedy velmi tichý a rychlý, navíc podporuje 480fps vyčítání pixelů, kterým jsou vybaveny fotoaparáty Lumix S. Výsledkem tak je, že doostřování je typicky záležitostí 0,1 sekundy (včetně vyfocení snímků), a to i v případě použití telekonvertoru. Pokud bychom se bavili o přeostření z nekonečna na zhruba jeden metr, tak standardem je vynikajících 0,25 sekundy. Toto platí pro nejširší ohniskovou vzdálenost. U maximálního zoomu to už záleží na použití telekonvertoru. Bez něj jste stále na zhruba 0,25 sekundy, s 1,4× telekonvertorem se doba zaostření prodlužuje spíše někde k 0,35 sekundy a 2,0× model pak prodlouží ostření na max. zoomu na zhruba 0,4 až 0,45 sekundy. Všechno to jsou opravdu vynikající časy.
Pochopitelně nechybí ani manuální zaostřování, jehož přepínání je zde velmi snadné posunem zaostřovacího prstence vpřed a vzad. Chod prstence je dobrý, nicméně mu trochu chybí větší hladkost a lepší rychlost převodu (mohla by být o něco jemnější). Působí tak trochu "plastově" (jak tvrdý plast na tvrdý plast) a očekával bych očekával trošku luxusnější dojmy.
Výrobce udává minimální zaostřovací vzdálenost 92 cm, v testu jsem naměřil 84 až 91 cm od roviny senzoru a 66 až 71 cm od přední čočky. Pokud nasadíte telekonvertor, nezmění se minimální vzdálenost od přední čočky, ale pouze vzdálenost od roviny senzoru, a to zhruba o 2 cm u 1,4× verze a 4 cm u 2,0× verze.
To se logicky projevuje i na dosažených hodnotách zvětšení. V základním stavu objektiv dosahuje 0,11× až 0,26× zvětšení podle zvoleného zoomu. S 1,4× telekonvertorem je už rozsah 0,14× až 0,36× a 2,0× telekonvertor zvýší zvětšení na 0,2× až 0,51×. To už by se dalo použít i na nějaké to méně náročné makro, nicméně musíte počítat se 400mm ohniskovou vzdáleností, takže cokoli, co se aspoň trochu hýbe, bude problém. Nejde o stabilizaci, ta by s tím žádný problém neměla, ale o projevy pohybu objektu na snímky.
Focení makra
Nyní se podíváme, jak se tato čísla projevují na fotografiích. Vyzkoušíme si to na objektu, jehož rozměry známe, a tím jsou běžné kombinačky.
expoziční čas 1/40 s, clona F4, citlivost ISO 500, ohnisková vzdálenost 190 mm, korekce +1,3 EV, klikněte pro zvětšení
Zvětšení není moc výrazné. Jde vidět, že na makro snímky to moc není.
expoziční čas 1/50 s, clona F5,6, citlivost ISO 2500, ohnisková vzdálenost 277 (198×1,4) mm, korekce +1,7 EV, klikněte pro zvětšení
Toto je už o něco lepší, zvětšení roste, stále se však pohybuje jen někde okolo 0,35×.
expoziční čas 1/60 s, clona F8, citlivost ISO 6400, ohnisková vzdálenost 395 mm (197×2,0) mm, korekce +1,3 EV, klikněte pro zvětšení
S 2× telekonvertorem se v podstatě nemění minimální zaostřovací vzdálenost, takže s dvakrát tak větším přiblížením značně roste i zvětšení. Počítat ale musíte s velmi výrazně potlačenou perspektivou a opravdu velmi malou hloubkou ostrosti.
Světelnost a clona
S průběhem světelnosti to budeme mít dnes docela jednoduché. Objektiv má v celém rozsahu F4 a 9lamelovou irisovou clonu lze přiclonit maximálně na F22. Pokud použijete 1,4× telekonvertor, minimální clona se zvýší na F5,6, u 2× telekonvertoru pak na F8. Maximální hodnota ale ve všech třech případech zůstává na F22.
Bokeh
Nyní se podíváme na kvalitu bokehu, tedy jemnosti rozmazaného pozadí.
expoziční čas 1,6 s, clona F4, citlivost ISO 100, ohnisková vzdálenost 96 mm, klikněte pro zvětšení
Objektiv dokáže pěkně mazat pozadí, odlesky jsou kulaté a plné.
expoziční čas 3,2 s, clona F5,6, citlivost ISO 100, ohnisková vzdálenost 96 mm, klikněte pro zvětšení
Po přiclonění se bokeh nijak nezhoršuje. Rozmazání pozadí je pochopitelně díky větší cloně menší, nicméně jemnost je stále velmi dobrá, odlesky jsou plné a nechytají X-úhelníkové tvary.
Stabilizace
Objektiv je vybaven optickou stabilizací obrazu, která je automaticky doplněna o mechanickou stabilizaci senzoru fotoaparátů Lumix řady S1. K dispozici tak dostáváte duální stabilizaci. Test proběhl se 70mm ohniskovou vzdáleností.
expoziční čas 2s, se stabilizací
expoziční čas 2 s, bez stabilizace
Nadpoloviční většinu ostrých snímků jsem dostal s expozičním časem 1,6 sekundy. Delší časy jako 2 sekundy už byly lehce neostré, viz snímek. Vidíte však, jak dramatický rozdíl je to proti snímku bez stabilizace. Bez ní jsem podobné úspěšnosti výsledků dosahoval při času 1/50 sekundy. To máme účinek 6,3 EV, což je vynikající.
Zkoušel jsem i maximální zoom (200mm ohniskovou vzdálenost), kde jsem nadpoloviční úspěšnosti dosahoval zhruba při času 1/1,6 sekundy. Zajímavé je, že bez stabilizace jsem byl schopen udržet skoro stejné hodnoty jako na minimálním zoomu, což nedává moc smysl, ale takové bylo měření (šlo o zhruba 1/60 sekundy). V tomto případě tak šlo spíše o 5,3 EV, což je také výborný výsledek.
