Name: Panasonic Lumix S Pro 70-200mm F4 O.I.S.
Item: Panasonic Lumix S Pro 70-200mm F4 O.I.S.
Rating: 8
Author: Milan Šurkala

Seznam kapitol

1. Panasonic Lumix S Pro 70-200mm F4 O.I.S. 2. Autofokus, ostření, světelnost, bokeh, stabilizace 3. Sférické zkreslení, vinětace, chromatická aberace 4. Kresba v praxi 5. Protisvětlo a optický zoom

6. Noční a standardní scéna 7. Galerie ilustračních snímků 8. Galeire ilustračních snímků - s konvertorem 9. Závěr

Dalším objektivem pro full frame systém Panasonicu, na který se podíváme, je telezoom Lumix S Pro 70-200mm F4 O.I.S. Má konstantní světelnost F4, optickou stabilizaci a podporuje i 1,4× a 2× telekonvertory.

Reklama

Nyní se budeme věnovat kvalitě kresby v různých částech obrazu (středu, hranách i rozích). Objektiv nepobral celou plochu A4 na nejmenším zoomu, takže začínáme až na cca 100 mm.

Při ostření na krátké vzdálenosti je střed poměrně dobrý, rohy ale vyžadují trochu clonění.

S dalším zvětšováním zoomu se situace nijak zvlášť nemění. Střed je v pořádku, rohy chtějí trochu clonění.

Na maximálním zoomu se na snímcích začíná vyskytovat chromatická aberace. Clonění ale projev této vady trochu snižuje. Dále se podíváme na kresbu při ostření na větší vzdálenosti. Tentokrát vyzkoušíme i oba dva telekonvertory.

Středová ostrost je výborná už od plně otevřené clony. Rohy jsou na tom slušně, clonění už moc nepomáhá. Výjimkou zde byl pravý spodní roh.

Také okolo 100mm ohniskové vzdálenosti je kresba celoplošně dobrá. Pokud jde o levý spodní roh, zde jde o malou hloubku ostrosti (ne všechny rohy jsou ve stejné vzdálenosti).

Také okolo 135mm ohniskové vzdálenosti je vše v pořádku a ostrost je celoplošně hodně dobrá.

Na maximálním zoomu sice objektiv dává ostrý prostředek, nicméně rohy se trochu vytahují ven a vidíme tu už i chromatickou aberaci. Nyní se podívejme na podobné výsledky při použití 1,4× telekonvertoru.

Ostrost je v pořádku, i když o řezavé ostrosti bych asi nehovořil. Rohy jsou bezproblémové, v případě pravého rohu je tu opět bližší strom mimo hloubku ostrosti.

Střed je krásně detailní už od plně otevřené clony, rohy ale v tomto případě moc nezhodnotíme. Pokud jde o hrany, tak tam nevidím žádný problém.

Zde vidíme dobrou ostrost prakticky od nejnižších clon, a to celoplošně. Rohy jsou na tom skutečně překvapivě dobře.

Na maximálním zoomu není problém s kresbou uprostřed, ale směrem k rohům se to docela zhoršuje. Spodní a horní hrana je ještě v pořádku, pravá a levá (ty jsou dál od středu) už vykazují mírný pokles ostrosti a nástup chromatické aberace. Rohy jsou pak neostré a clonění pomáhá jen mírně. Podívejme se ještě na výsledky s 2,0× telekonvertorem.

Tento telekonvertor je schopen s objektivem poskytovat velmi dobrou středovou ostrost, rohy jsou pak měkčí. Clonění sice trochu pomůže, ale nemůžete zase clonit moc, protože brzy narazíte na difrakční limity.

Podobná situace je i u 100mm ohniskové vzdálenosti (200 mm s telekonvertorem). Střed je v pořádku, hrany a rohy jsou měkčí. Není to ale nějak hodně špatné. Jde spíše o rozostření než nějaké nepříjemné vytahování obrazu směrem ven.

Ani zde se to moc neliší. Prostředek je bezproblémový, hrany začínají chytat trochu neostrosti, rohy o něco více, stále je to ale dobrý výsledek. Clonění moc nepomůže.