Fejetony a úvahy (strana 3 z 5)

Dostali jste někdy za úkol vyjádřit prostřednictvím fotografie nějakou literární postavu? Jestli ano, jistě víte, že to není žádná legrace. Nejde jen o zachycení fyzické podoby postavy, ale také o zobrazení jejího charakteru, zachycení atmosféry doby.

Každý fotograf se zajisté dostal do situace, kdy i přes přízeň počasí neměl náladu ani chuť fotografovat. Jinými slovy, chyběla mu inspirace. Já se do podobné situace dostal nyní. Zvu vás na hledání inspirace, která nás popožene ve fotografii zase o krok dále.

Kdysi jsem pro již zaniklý motocyklový server napsal článek s názvem Biker teoretik. V závěru upozorňoval na možná nebezpečí z přerodu z teoretického do praktického motorkaření plynoucí. Ještě že to nemůže být tak zlé, co se týče pojmu fotograf teoretik.

Je to jen dočasný fenomén nebo nevyhnutelný důsledek momentální poptávky? Nůžky mezi fotografickou technikou se stále více rozevírají. Na jedné straně jsou profesionální zrcadlovky a na druhé straně chytré mobily. Opravdu jsou kompakty už na vymření?

Na základě naší nedávné výzvy ohledně psaní fejetonů budou od dnešního dne na Digimanii vycházet i ty z pera Radka Fialy. Na jaké téma bude jeho prvotina? Stýská se mu po analogu! A komu vlastně ne?

První srpnový den, teploty pod dvacítkou a počasí vhodné k rozjímání. Odpoutejme se na pár minut od stagnujícího trhu s digitálními fotoaparáty a vykročme po cestě za úspěšnou fotografií. Možná vám toto zamyšlení pomůže více, než další megapixely na snímači.

Náš výlet do Londýna se vydařil. Byl bohatý na fotky, zážitky, pěkné i typicky anglické počasí, na prima lidi, bujaré večírky, na kulturu, procházky i nakupování. Vytkla bych mu jedině to, že byl příliš krátký.

Psát fejetony je jednoduché. Je to asi stejně tak snadné, jako vyhrát zápas v první lize, skočit padákem, sjet ledovec na lyžích volným terénem, uvařit skvělé jídlo nebo vyfotit opravdu dobrou fotografii.

Řeším velké dilema. Ve středu odlétám na pár dní do Londýna a samozřejmě chci fotit. Těším se na to jako malá holka. Jenže, jak nacpat obsah fotobatohu do jednoho malého palubního zavazadla?

Vzhledem k častým diskuzím a poznámkám na toto téma jsem se rozhodla sepsat krátký seznam modelových situací, kdy je nejlepší se focení pro jistotu vyhnout. Třeba se v něm taky najdete, a pokud ne, třeba vás pobaví!

Je libo portrétek? Fotečku jako dárek? Nafocení vaší svatby, promoce či oslavy narozenin za polovinu ceny? Anebo přímo balíček profesionálního focení aktů v ateliéru? Vše samozřejmě se slevou.

Jak to udělat, aby vernisáž vašich fotografií byla úspěšná? Co pro to budete potřebovat? Na co byste neměli zapomenout? Jak to všechno zorganizovat a zařídit? A co to vlastně znamená „úspěšná vernisáž“?

V poslední době je potkávám takřka na každém kroku. Nejde jen o to, že by prostě nechtěli jezdit na fotoexpedice. Oni je vášnivě nesnáší. Jako by na ně měli silnou alergii. V některých případech možná dokonce i astma.

Opět se musím vrátit k tématu focení svateb. Ne, že by mě to zas až tak moc zajímalo, ale poslední zkušenost mi prostě nedá spát. Nechala jsem se ukecat a šla kamarádovi na svatbu. Ne jako fotograf, ale jako host.

Muži jsou z Marsu a ženy z Venuše. Prý to dokonale vystihuje rozdíl mezi mužským a ženským chápáním světa a přístup k němu. Není divu, že se ten rozdíl promítá do všech oblastí lidského život. Fotografování nevyjímaje.

Každý, kdo se zabývá focením, už na tuto problematiku jistě narazil. To, co se jednomu zdá krásné, přejde jiný bez povšimnutí. Zkrátka, někdo má rád holky a jiný zas vdolky. Jak se to ale projevuje v současné fotografii?

Jak už to bývá, kovářova kobyla chodí bosa. Platí to o všech profesích a o té fotografické dvojnásob. Už jste někdy zkusili přinutit fotografa, aby se nechal vyfotit? Nebo aby vám poslal vlastní foto?

Pokud si teď říkáte, že se vás to netýká a že jste se nikdy žádného hříchu při fotografování nedopustili, vyvedu vás z omylu. Některý „hříšek“ jste si jistě zakusili na vlastní kůži. A jestli ne, jednou se vám to určitě stane. Není to žádná tragédie.

Fotografické soutěže jsou stále populárnější. Své místo už tradičně mají mezi amatéry. V poslední době však prožívají svůj boom i mezi profesionály nebo mezi fotografy, kteří se k profesionálnímu fotografování blíží mílovými kroky.

Letošní způsob zimy zdá se být poněkud nešťastný. Tak by se dala parafrázovat situace. Zatímco v prosinci jsme se mohli těšit ze závalů sněhu, nízkých teplot a zimních krás, teď v lednu to vypadá, jakoby venku nastalo jaro.

Jistě jste už také zaznamenali, jak Facebook zasáhl do fotografické sféry. Své fotografie zde prezentují nejen „obyčejní“ lidé, ale také osobnosti nebo profesionálové. Mít ve svém profilu na Facebooku ukázky své tvorby je zkrátka in.

Už je to tady zas. Na Vánocích se vždycky pozná, jak ten čas rychle letí. Ještě si vzpomínám, jak jsem fotila PF loni v zimě a už jsou tu další Vánoce a další konec roku a další PF. A přede dveřmi Štědrý den.

Zima se nikdy neptá fotografů: Cos dělal v létě? Spíše je testuje, kolik jsou svému koníčku ochotni obětovat a taky, jestli je rozmary počasí odradí od výletů, a raději zůstanou doma za pecí. Dle mých skromných výzkumů je to tak půl na půl.

Fotografové jsou už takoví. S nadšením se vrhají do nebezpečí, jen aby ulovili ten nejlepší záběr. Nevadí jim zima, déšť, horko, ani další rozmary počasí. Raději se sami utopí, hlavně aby zachránili svého miláčka, svůj fotoaparát.